Genie the Seeker

Je to v podstatě na den půl roku, co jsem přišla na první hodinu Digisemestru. Od té doby jsem tam strávila celých 13 sobot a k tomu strávila pár hodin nad online specializací, za kterou jsem si vybrala Marketing pro lokální business. Také jsem složila závěrečný test a xy malých testů v oné specializaci. A konečně ho mám. Svůj certifikát o absolvování s krásnými 92 body. Pořád si tedy nepřipadám jako odborník na online marketing, na toho je v každém odvětví příliš mnoho informací. Ale rozhodně mám slušný základ, bez kterého bych při nástupu do práce vůbec netušila, o čem se tam baví. Za sebe tedy můžu říct, že mise Digisemestru naučit nás základy online marketingu byla za mě úspěšně splněna. V předchozím článku jsem vám nastínila probíranou látku na jednotlivých hodinách první půlky Digisemestru, tudíž se sluší seznam dokončit. 7. týden - webová analytika, atribuční modelování 8. týden - branding a kreativa 9. týden -  content marketing, copywriting 10. týden - zaměření na z...

Včera jsem splnila poslední test a měla bych mít tímto hotové vše potřebné, pro první rok inženýrského studia na VŠEM. Moc jsem se studiu na blogu bohužel nevěnovala, ale říkala jsem si, že bych mohla sepsat zkušenosti s toutou soukromkou. Sama jsem totiž hledala co nejvíce zdrojů, když jsem se rozhodovala o studiu a nemohla jsem nic moc najít. Nejspíše to rozdělím nakonec do více článků, včetně porovnání státní a soukromé školy (VŠE a VŠEM), jelikož toho bude hodně co říct. V tomto článku bych pouze shrnula, co a jak jsem studovala a musela splnit. Pokud neznáte zkratku VŠEM, jedná se o Vysokou školu ekonomie a managementu v Praze. Já zde studuji první ročník inženýrského studia Management firem se specializací Marketing a reklama, kterou budu mít ve druhé ročníku. První rok studia jsem měla za úkol splnit několik bodů, abych ho mohla považovat za úspěšný. 1. splnit 9 základních předmětů 2. získat 18 kreditů za praktické aplikace (alias volitelné předměty) 3. napsat písemný v...

Aneb všichni si pamatujeme otázku z dětství: "čím chceš být až vyrosteš?" Abych se přiznala, můj sen od mala byl být zpěvačkou a to je asi jediná věc, která mi do dospělosti zůstala. Takový secret dream. Nicméně mě spíš poslední dobu pronásledovala trochu jiná otázka, a to "Jak jste se dostala od stavebnictví k marketingu?", kterou jsem slýchala na pohovorech. Já vám ani nevím. Nebo ono je to vlastně v podstatě hrozně jednoduché. Na střední jsem chtěla studovat management ve stavebnictví (táta býval stavař a já mám sklon pro klučičí věci takže tak), jenže máma nechtěla, abych šla až někam do Kolína, tak jsem zůstala v Kladně studovat stavebku. Na vejšku jsem původně chtěla na ČVUT a opět - chtěla jsem management ve stavebnictví, protože jsem prostě chtěla být projektový manažer, jenže jsem se bála, že bych nezvládla ty první dva obecné roky. Plus co jsem se dívala na tu specializaci na management, vlastně tam moc ekonomických předmětů nebylo. Tak jsem si řekla, to...

Už mi zbývá jen necelý měsíc školy a pak konečně budu mít klid na všechny svoje věci. Aspoň doufám. A jak to tedy zatím jde? Nedávno jsem vám psala o tom, že si procházím velkým stresem. S tím je to už díkybohu mnohem lepší. Měla jsem období, kdy jsem měla zase konstantně hrozně špatnou náladu, ale můžu teď říct, že je mi dobře. Dokonce myslím, že hodně dobře, což je super. Ačkoliv mám ve svém seznamu pořád hromadu úkolů, jsem s tímhle už docela v klidu. Možná jsem až moc nasadila trochu don't give a fuck mode, ale kdo by se měl prostě pořád se vším stresovat. Nic z toho nejsou nějaké obrovské a zásadní věci, tak co.  A teď už tedy update o tom, jak se to má se školou i prací. Na začátek řeknu, že ze školy v Norsku se mi zatím ještě neozvali, ale ze strany naší školy je to 100 %. Co se týče školy, splnila jsem onu psanou státnici a ačkoliv jsem z ní neměla úplně dobrý pocit, dostala jsem nakonec 77/100 s tím, že ve třech otázkách jsem měla skoro plný počet bodů, jen ta jedna mi...

Slíbila jsem vám poreferovat o nové stáži a Erasmu, ale na to vás nechám přece jen ještě čekat o týden dýl. Mezitím mám trochu jinačí problémy... Ačkoliv již nejsem na VŠE, což byl jeden velký stres, stejně se mi podařilo dostat se pod tlak, který mě začíná ničit. Doteď jsem se se vším celkem vypořádávala v pohodě, ale teď už se mi to zase nějak začíná vymykat z ruky. Mám pocit, že na mě všechno padá a že už je to prostě moc. Hlavně si tak říkám, že celé vánoční prázdniny jsem dělala titulky do studentských aktivit (mimochodem mi je ani neuznali, že údajně nesedí), celý zbytek lednového volna jsem psala seminárku a teď se budu celé velikonoční prázdniny učit. Upřímně, opravdu mě to už přestává bavit. Je teď hlavně takové období, kde se mi začínají točit všelijaké deadliny a ačkoliv nejsou nijak za sebou, to, že o nich prostě vím, mě stresuje. Jak říká staré dobré meme " I'm like pre-stressed stressed, like I'm stressed about the stress that I will be stressed out about...

Před necelými dvěma týdny jsem tu psala o tom, že nemám ráda svoji práci. Ani jsem nedoufala, že to budu moct napsat tak brzy (i když mi to v té práci připadalo jako tisíc let), že se mi snad konečně poštěstilo. Můžu říct, že pokaždé, když jsem si našla práci, tak to prostě byla katastrofa. Informační centrum pro mládež - nuda a žádná práce, Escape game -  nuda a hrozný kolektiv, Media partner manažer - šílený šéf s nereálnými požadavky, Crest -  ubíjející nudná práce a teď stavební firma - ubíjející nudná práce a ještě k tomu nic moc kolektiv. Samozřejmě každá ta práce mi něco dala, protože každá zkušenost se počítá. Nicméně já jsem vždycky doufala, že naleznu něco, kde konečně budu moct ukázat, co ve mně je. Ne že budu sedět za stolem a tvářit se, že pracuju. Ne že budu stát u kopírky a skenovat hromady faktur. Ne že budu každý den vyhledávat dokola ta samá klíčová slova a zatrhávat je červeně. Jenže žádná z těch skvělých pracovních nabídek, po kterých jsem toužila, mi nik...

Někdo by si mohl říct, že po celém týdnu školy, práce a tréninků je ještě trávení každé celé soboty zavřený v posluchárně za trest. Já ale můžu prohlásit, že ačkoliv to někdy bylo náročné, nelituju ani minuty strávené na Digisemestru. Včera byla šestá sobota což znamená, že je ještě sedm přede mnou. A jak to zatím jde? Nebo pro některé - co to vůbec je? Myslím, že jsem tu zmiňovala, že moje vysněné povolání je v online marketingu. Jenže to není tak jednoduché. Na žádné škole se vyloženě online marketing neučí a přečíst nějaké knihy také nestačí. Online marketing je totiž velmi rychle se vyvíjející obor, který je třeba průběžně sledovat. Pokud chcete být uvedeni do této problematiky, můžete se věnovat samostudiu, například začít na Digitální garáži od Google, číst články a sám si zkoušet věci. Nebo si můžete zaplatit nějaký kurz. Většina kurzů jsou poměrně drahé a pár hodinové. A pak existuje Digisemestr. Je to kurz na 13 týdnů, každou sobotu od 10 do 17:30. Každou hodinu přednáší n...

Tenhle název mě napadl, když jsem šla jedno ráno na vlak. Vtipné je, že moje první asociace byla s projektovým management. Počítali jsme v něm totiž uzlové grafy, u kterých se počítala kritická cesta, tedy takové aktivity, které neměly žádnou rezervu. Já tedy ještě nějaké rezervy díkybohu mám, ale stejně si trochu na té kritické cestě přijdu. Psala jsem článek o tom, že chci být šťastná a spokojená. Snažila jsem si tuhle myšlenku držet a být co nejvíc v pohodě. Jenže jak už to tak bývá, život nás nikdy jen tak v pohodě nenechá. Je však na nás, abychom se s tím vypořádali, a to já se snažím. V poslední době se mi ta moje snaha ale trochu hroutí. Skončil mi druhý trimestr, takže mám dva dny volno v týdnu navíc, což je skvělé. Ne až tak skvělé je, že se ve všechny ty volné dny cítím tak příšerně unavená. Je zvláštní, že jsem dokázala fungovat 6 dní v týdnu i s tréninky. Sice jsem v neděli byla absolutně vyčerpaná, ale těch šest dní jsem dala. Teď za sebou můžu mít dva dny práce a trén...